Kalendárium

Koncem 19. století patřily české země k průmyslově nejrozvinutějším částem rakousko-uherské monarchie. Tomu odpovídala také hustota železniční sítě, neboť suroviny, polotovary a hotové výrobky bylo třeba často a rychle přepravovat z jednoho místa na druhé. Navzdory postupnému rušení řady tratí, jehož jsme svědky v posledních letech, se Česká republika díky tomu dodnes řadí mezi země s nejhustější železniční sítí na světě.

„Téhož roku [1323] v den svatého Ambrože biskupa [4. dubna] byl doveden Václav, prvorozený syn krále Jana, dědic Českého království, na rozkaz otcův z Čech do království Francouzského, tam, v Paříži od Marie, královny francouzské, své tety, přijat a řádně vychován. Témuž osmiletému chlapci byla tam zasnoubená dívka jménem Blanka, sestra francouzského krále Filipa, z rodu královského. Svrchu jmenovaná Marie, žena prostá, prostoty holubičí, byla v den svatodušní slavnostně korunovaná za francouzskou královnu.“

Den 7. března byste v učebnicích dějepisu hledali marně. Přesněji byste k němu jen obtížně přiřazovali nějakou významnou událost. Důvodem, proč tento den zařadit mezi „dny české státnosti“ je skutečnost, že se v roce 1850 7. března narodil negramotnému panskému kočímu Jozefu Maszárikovi a jeho ženě Terezii syn Tomáš Jan.