2016

Státní svátek 28. září

Dne 29. června 2000 vešel v platnost zákon č. 245/2000 Sb., který mezi státní svátky nově zařadil Den české státnosti určený na 28. září. Ten se tak, spolu se Dnem vzniku samostatného československého státu (28. října), stal nejvýznamnějším státním svátkem České republiky. Avšak zatímco 28. říjen je připomínkou naší republikánské tradice a jeho oslavy mají v českém prostředí tradiční a zřetelnou podobu, svátek odkazující ke starším a hlubším kořenům naší státní existence si svůj obsah teprve hledá.

Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti se letos rozhodla oslavit Den české státnosti spolu s  Ostravskou univerzitou v Ostravě, a to projektem, který bude realizován 28. září v Praze a 5. října v Ostravě.

700. výročí Karla IV.

V　roce 2016 si Česká republika připomíná 700. let od narození českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. Není v　našich dějinách osobnost tak důvěrně známá a tak přirozeně uznávaná jako „otec vlasti“. U příležitosti letošního výročí si Česká republika připomene Karla IV. jako vzdělance, politika, diplomata, stavitele, křesťana, mecenáše, hospodáře a vizionáře. Jeho výjimečný odkaz ale inspiroval – a stále inspiruje - i spisovatele, výtvarníky a hudební skladatele.

Společnost Dny české státnosti a Ostravská univerzita si vytkly za cíl u příležitosti státního svátku 28. září představit Karla IV. z　perspektivy, z　jaké ho vnímali a vnímají hudební skladatelé. Impulsem pro tento projekt se stala studie Viktora Velka Druhý života Karla IV. v　hudbě shrnující soubor skladeb, které čeští skladatelé od roku 1840 až dodnes věnovali tématu Karla IV. Vedle sebe tak stojí opery, symfonické skladby, mužské sbory, kantáty, oratoria, melodramy, kramářské písně, ale i blues či filmová hudba.

Informace obsažené ve studii jsme se rozhodli zprostředkovat široké veřejnosti formou kombinace divadelního představení s　hudebními a filmovými vstupy. Prostřednictvím nového dramaticko-hudebního útvaru chceme popularizovat zapomenutá díla české hudební historie a netradičním způsobem představit „karlovskou hudební tradici“ v　aktuálním příběhu, který přibližuje obtíže tvůrčího procesu skladatele a tlak médií.

Úkolem dramaturgie je ale nejen poučit, ale především zaujmout a aktualizovat. Při respektování významu a vážnosti daného tématu, jsme zvolili formu a výrazové prostředky blízké dnešnímu divákovi s akcentem na mladou generaci. Hra je proto koncipována jako drama ze současnosti, ale s　historickými reminiscencemi.

Hudební podoba druhého života Karla IV. má své kořeny na konci 1. poloviny 19. století. Zprvu to byly mužské sbory, kterými byla oslavována různá karlovská výročí. Postupně se spektrum forem rozšiřovala např. o operu, melodram, rapsodii, oratorium, smíšené sbory, symfonické formy. Výběr skladeb, které ve hře zazní v interpretaci studentů Fakulty umění, odpovídá především provozním možnostem souboru zpěváků a klavíristů. Těžiště je ve sborech oslavujících Karla IV. jako člověka odvážného, vzdělaného, věřícího, moudrého, zcestovalého, jako dobrého hospodáře a politika. Sem patří např. mužské sbory　Památce Karla, otce vlasti Antonína Valenty-Mělnického a　Ctihodný Karel IV., otec vlasti　Josefa Foerstera. "Lehčí" část výběru reprezentují skladby líčící Karla IV. jako milovníka vína - z této perspektivy zaujal např. Otakara Jeremiáše, který dle slavné Nerudovy balady vytvořil melodram　Romance o Karlu IV.,　Václav Jindřich Veit ve svém mužském sboru　Jako Karel IV. Čechům život vínem osladil　pak srovnává kvalitu Karlova vína s pěveckým uměním svého přítele slavného českého pěvce Karla Strakatého, jemuž Veit tento sbor věnoval k svátku. Skladby Aloise Jelena pak vyznívají hymnicky a oslavují Karlovu státnickou velikost.

Divadelní hra tak zčásti rehabilituje dosud opomíjenou tradici zhudebňování tématu Karel IV. Tato tradice je dosud živá, protože stále vznikají nové skladby věnované Karlu IV.

Realizace

Autorem původního námětu hry je Viktor Velek, jehož dílo přejal kolektiv lidí sdružující se kolem ostravských divadel. Scénář napsal Jan Dvořák, kterému byli nápomocni lidé jak z　divadla Komorní scéna Aréna (současný držitel Ceny kritiky za nejlepší divadlo v　České republice), Divadla Petra Bezruče (dlouhodobě nejúspěšnější ostravská scéna), tak především ze stále teprve vznikajícího divadla Stará Aréna. Režii si vzal na starost Milan Cimerák z　Divadla Petra Bezruče. Hlavní postavu hry ztvární ostravský herec Šimon Krupa. O hudební doprovod i výtvarnou stránku hry se postarají studenti Fakulty umění Univerzity v　Ostravě, studenti výtvarné části téže fakulty přispějí k　realizaci scénografie.

Hlavní postavou je Karel Vierte – bývalý úspěšný skladatel. Zažil několik výstupů na vrchol, ale také tvrdých pádů. Momentálně je v　tvůrčí krizi, na každém kroku je stíhán médii, pro která je velmi lákavý jeho osobní život. Divák se s　ním setkává ve chvíli, kdy dostává zakázku, aby složil jubilejní skladbu o Karlu IV. k　700. výročí narození. Pro skladatele je to příležitost a poslední šance, jak se dostat zpět na vrchol.

Během tvůrčího procesu je neustále pronásledován médii, anonymními telefonáty, chybí mu hudební invence, kolegové mu zakázku závidí a veřejnost si klade otázku „Proč zrovna on?“ Vše nasvědčuje tomu, že je jeho skladatelská snaha předem odsouzena k neúspěchu. Důležitým prvkem hry bude promítací plátno, na kterém se budou pouštět předtočené reportáže rámující tvůrčí snažení a mediální snahu ho zničit. Skladatel se od mediálního okolí nedokáže odpoutat – je už totiž pevnou součástí systému a jeho mediální obraz, byť negativní, je pro něj drogou.

Díky soustavnému tlaku médií se skladatel stává nepřítelem společnosti číslo jedna. A tak stále více chátrá a propadá depresi. Určitým vysvobozením a pomyslným „stéblem trávy“ je pro něj v　dané situaci transformace do osoby Karla IV., tématu jeho skladby. Karel IV. ho podporuje v　jeho snažení a je jediným, kdo v　něm stále vidí skvělého skladatele a kdo mu věří. V　dialozích skladatele a otce vlasti dochází k　vtipným glosám současnosti i dob minulých, pochopitelně nechybí filozofické úvahy o obsahu české státnosti, v　níž se skladatel pokusí najít oporu pro ústřední myšlenku své skladby. Najde ji?

Hrou, která je tragikomickou sondou do života soudobého skladatele, prostupují živé i předtočené ukázky ze skladeb, které během dvou uplynulých staletí vznikly na téma Karel IV.

Partneři projektu:

Ostravská univerzita v　Ostravě – Fakulta umění
Divadlo Mír
Český rozhlas