Domů | Aktuální projekt

Aktuální projekt

Putování za památnými místy Čech 

ÚVOD

Společnost Dny české státnosti připravuje od roku 2011 projekty, jejichž cílem je připomenout Den české státnosti 28. září. Zatímco původně jsme se obraceli k dospělé veřejnosti, v posledních letech se v rámci projektu “Můj stát” zaměřujeme na generaci, jejíž postoj k hodnotám, na nichž je moderní český stát založen, bude určující pro charakter naší země v příštích desetiletích. Chceme tak přispět k tomu, aby naše tradice, minulost a hodnoty nepozbývaly na vážnosti, či nebyly s nezájmem přehlíženy.

Připravovaná publikace Můj stát – Putování po památných místech České republiky navazuje na knihy Putování s českým lvem za sedmi státními symboly, Putování za českými patrony a Putování za českými prezidenty. Tyto publikace se setkaly s velkým zájmem čtenářské veřejnosti a jsou využívány též jako školní pomůcky.

 

 

 

 

PAMÁTNÁ MÍSTA

Každý národ má své slavné hrdiny a hrdinky, významné osobnosti, báje a pověsti, které nám od raného věku dávají povědomí o tom, kde žijeme, jaká je minulost našich předků. Nejprve rodiče, později učitelé nás vedou k poznávání naší historie a s ní spojených událostí. Historické tradice a národní mýty nefungují pouze jako prostředek posilující vědomí společného původu či jako argument upevňující národní identitu společnými příběhy. Přináší pocit příslušnosti k národu, ale též vědomí jeho kontinuity. Především jsou však závaznými vzory a normami chování ve smyslu nápodoby činů velkých mužů a žen.

S naší minulostí nás však neméně úzce vážou významná místa. Místa, kterými šly dějiny, kde pobývali nebo působili naši hrdinové a hrdinky, místa, která měla zásadní význam v příbězích o velikosti českého národa. Památná místa nespojuje pouze vítězství, mnohdy se váží k tragickým událostem a činům. Společným jmenovatelem je však to, že se zapsaly do povědomí celých generací – staly se národní pamětí.

Zdůrazňování památných míst je v českém prostředí úzce svázáno s národním obrozením, procesem formování novodobého českého národa. Hlavními nositeli byli buditelé podpoření odbornou literaturou, médii a pracemi českých historiků, učitelé, rodiče. Historické náměty s velkou oblibou ztvárňovali umělci.

V moderní globální době přesycené informacemi považujeme za více než potřebné vybavit mladé čtenáře základními vědomostmi o zemi, v níž žijí. Historická paměť, dříve běžně předávána z generace na generaci, je nezbytnou výbavou každého jedince při hledání a poznávání vlastního „já“.

Památných míst nalezneme v České republice velké množství. Památné jsou hrady a tvrze, hory, bojiště, ale i vyhlazovací tábory z druhé světové války. Klíčem výběru do připravované publikace se stala výmalba Národního muzea, jejímiž autory jsou Julius Mařák a jeho žáci Pepa Mařáková, Bohuslav Dvořák a Václav Březina. V letech 1897 – 1898 zde na stěnách chodby mezi prvním a druhým patrem a na schodišťové hale vznikla výmalba reflektující dobový pohled na památná místa vztahující se k české vzdělanosti. Mezi ně autoři s ohledem na reprezentativní výčet zařadili:

Schodišťová hala:

Místa spojená s královskými dynastiemi

Pražský hrad (Jagellonci)

Karlštejn (Lucemburkové)

Zvíkov (Přemyslovci)

Křivoklát (Jagellonci)

Zadní schodiště (obrazy po trojicích – triptychy):

Místa spojená s vývojem české vzdělanosti a historie

Dávnověk

Libušín (Libuše)

Říp (Krok)

Tetín (Teta a svatá Ludmila)

Pohanský a křesťanský věk

Budeč (svatý Václav, svatá Ludmila, Karel Slavoj Amerling)

Vyšehrad (Libuše, Přemysl Oráč)

Levý Hradec (svatý Vojtěch)

Vzdělanost přicházející z klášterů a univerzit

Hasištějn (Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, humanistická tradice)

Sázavský klášter (svatý Prokop, cyrilometodějská tradice)

Brandýs nad Orlicí (Vilém z Pernštejna, Karel st. Ze Žerotína, Jan Amos Komenský, protestantská tradice)

Významné české šlechtické rody

Český Šternberk (Kašpar Maria a František Josef Šternberkové)

Poděbrady (Jiří z Poděbrad)

Český Krumlov (Petr Vok z Rožmberka)

Kniha zavede dětské čtenáře do více či méně známých míst, které spojuje společný jmenovatel – význam daného místa pro rozvoj české vzdělanosti. Po úvodním vstupu u Národního muzea a pomníku svatého Václava bude kniha členěna na šestnácti kapitol – zastavení. Prostřednictvím krátkých textů organicky propojených s ilustracemi přiblížíme dětskému čtenáři jednoduchou a vtipnou formou pojmy jako jsou národ, vzdělanost, paměť, tradice, kronika, pověsti a mýty, víra a náboženství, pohanství, klášter, univerzita …

Pojednáno bude o desítkách osobností, jejichž význam je zásadní pro český národ. Většinu z nich znají děti ze školní výuky, některé budou pro ně méně známé či úplně neznámé.

Texty budou formálně i obsahově přizpůsobeny příslušné věkové skupině (8 – 15 let), tj. jedná se o kratší, stylisticky nekomplikovaná sdělení, při dodržení věcné správnosti a obsahové bohatosti.

SCÉNÁŘ

Kniha pro malé čtenáře a čtenářky navazuje na známou trojici knih z edice Můj stát. Dětského čtenáře bude tentokrát provázet knihou postava Čechie, jako alegorické zosobnění českého národa a zemí koruny české (podle sochy Antonína Wagnera z kašny Národního muzea). Hlavními hrdiny jsou čtyři kamarádi: Ruda, Karel, Anežka a Lída, přičemž každý z nich je charakterizován specifickými zájmy a vlastnostmi. Jejich jména vycházejí ze svatováclavského pomníku a výzdoby Národního muzea. Lídu baví škola a chtěla by se stát učitelkou, Anežka chce studovat architekturu a ráda zkoumá konstrukci, účel a vychytávky budov, Ruda se rád baví, takže cokoliv od kultury a umění ho fascinuje včetně jídla:-) a Kája se zajímá o historii a fakta jako jeho předchůdce Karel IV.

Děti se na rampě Národního divadle seznámí s chrabrou a chytrou Čechií, která jim bude průvodkyní a zásobárnou informací obdobně jako český lev v předchozích knihách. A co si s dětmi a Čechií projdeme? Navštívíme šestnáct míst České republiky a seznámíme se s jejich historií, osobnostmi, symboly, pověstmi a mýty, ale i se současnou podobou a posledními vědeckými výzkumy k danému tématu.

 Úvod (co jsou památná místa, jaký mají význam pro nás a budoucí generace…)

Krajina české vzdělanosti – povídání o výmalbě Národního muzea, o autorech, o NM obecně – význam pro český národ…)

Paměť – památník (knížka, socha), na paměť / památku, od nepaměti, co mi paměť sahá, v upomínku, vzpomínka, definice hlavních pojmů

 Vstup do děje – komiks

Po úvodním vstupu u Národního muzea a pomníku svatého Václava bude kniha členěna na šestnáct kapitol – zastavení. V úvodu budou představeny děti a Čechie. Výběr zastavení byl zvolen s ohledem na snahu zachytit logickou cestu z Prahy do české krajiny a zase zpět.

AUTOŘI

Výtvarné řešení a grafická úprava: Lenka Jasanská

Texty: Monika Švec Sybolová

Fotografie Lukáš Jasanský

Odborná spolupráce: PhDr. Filip Wittlich, Ph.D. 

Editor: PhDr. Lucie Wittlichová

Vydavatel: Dny české státnosti, o.p.s., Universum, a.s.

 O AUTORECH

Lenka Jasanská

Ilustrátorka a výtvarnice se ve své práci zaměřuje především na dětského čtenáře. Mezi její díla patří například ilustrace knih: Miroslav Pošta: Himálajské pohádky (2012) Zlatá stuha za nakladatelský počin, Jan Vladislav: Propánakrále! (2013), Švédské pohádky (2014), Miloš Kratochvíl: Prázdniny blbce číslo 13 (2014), Ilse Weberová: Dobrodinec Báruch – Židovské pohádky (2015), Jan Branický: Hádanky básničky (2016), Chorvatské pohádky, Jak maminka vyprávěla o 20. století, Dobrodinec Báruch a Jak barvu má nejdelší století?.

Monika Švec Sybolová

Studovala obor estetika a dějiny umění na FF UK. Od roku 1993 působí jako externí lektorka Sbírky umění 19. století NGP a od roku 2000 jako edukátorka. Připravovala koncepci a realizovala veřejné, vzdělávací a zážitkové programy k výstavám jako například Mistr Theodorik, Julius Mařák a jeho žáci, Mikoláš Aleš, Otakar Lebeda, Rodina Mánesů, Piepenhagenové, Jakub Schikaneder, Theodor Pištěk, Tajemné dálky, Toyen: Snící rebelka. Zaměřuje se na vzdělávací programy pro školy, dospělé a seniory. Organizuje a připravuje kurzy dějin umění či letní krajinářské dílny, víkendové dílny a spolupracuje s platformou Máš umělecké střevo?. Je spoluautorkou dětských knih Deník Jakuba S.,  Čapek & Čapek a Jakou barvu má nejdelší století?.

Lukáš Jasanský

Fotograf působící od roku 1985 ve dvojici spolu s Martinem Polákem patří ke klíčovým osobnostem českého umění posledních třiceti let. Jeho tvorba, která zásadním způsobem redefinovala postavení fotografie v současném českém umění, prokazuje od konce 80. let až do současnosti intuitivní inteligenci i zarputilou cílevědomost. Použitím konceptuálních přístupů ve fotografii pro dekonstrukci a zpochybnění běžné a nenápadné skutečnosti vytvořili Jasanský spolu s Martinem Polákem jedny z nejprůzračnějších, a přitom nejrafinovanějších komentářů k mnoha fenoménům české reality. Lukáš Jasanský se věnuje fotografii architektury, reprodukci obrazů, výstav a produktové fotografii. Působí jako vedoucí atelieru Fotografie na Fakultě designu UJEP.

Kontakt

Dny české státnosti o.p.s.

Besední 487/3

Praha 1 - 118 00

GSM +420 602 201 039

MAIL lucie.wittlichova@dnyceskestatnosti.cz

www.dnyceskestatnosti.cz

Novinky

Putování za památnými místy Čech

23. 3. 2023
Již v dubnu se můžete těšit na další díl z edice MŮJ STÁT. Tentokrát jsme se vypravili poznávat památná místa Čech a našimi průvodci jsou ...
[[více]

Oslavy Dne české státnosti na Budči

7. 10. 2022
Svatováclavské slavnosti, které od roku 2005 pořádá obec Zákolany ve spolupráci se Sládečkovým muzeem v Kladně, Základní a Mateřskou školo...
[[více]

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum