Domů | Novinky | Kalendárium | 6. ledna 1584 – zavedení gregoriánského kalendáře pro Čechy

6. ledna 1584 – zavedení gregoriánského kalendáře pro Čechy

Na otázku, jak dlouhý je rok, dokáže odpovědět snad každý: přece 365 dní, respektive 365 a čtvrt dne, proto se jednou za čtyři roky přidává 29. únor, aby se tento rozdíl vyrovnal. Tak úplně jednoduché to ale zase není. Rok je totiž ve skutečnosti o něco kratší než přesně 365 dní a šest hodin, proto se 29. únor vypouští v případě roku, který je dělitelný stem, ale nikoli čtyřmi sty (tzn. rok 2000 přestupný byl, ale rok 1900 ne a rok 2100 také nebude).

6. ledna 1584 – zavedení gregoriánského kalendáře pro Čechy

Ještě se v tom orientujete? Pak vězte, že o tom, jak přesně je rok dlouhý, se vedou mezi vědci ještě dnes dlouhé diskuze. Existuje totiž rok solární, lunární, siderický, tropický a každý z nich se svou délkou od těch druhých odlišuje. (Kromě toho existuje ještě rok školní a rok světelný, ale to už jsou přeci jen jiné kategorie.) Během jednoho lidského života tyto každoroční několikaminutové rozdíly zas až tak velkou roli nehrají, ale v průběhu staletí tyto rozdíly stále narůstají. Toho si byli vědomi už středověcí myslitelé, kteří opakovaně vyzývali papeže k opravě tehdy užívaného juliánského kalendáře, zavedeného ještě Iuliem Caesarem (odtud také jeho název). Avšak představa, že by mělo dojít k posunutí termínu slavení Vánoc, Velikonoc a dalších svátků, byla pro středověké papeže nepřijatelná. Teprve nástup humanismu a rozvoj přírodních věd přinesly možnost alespoň trochu kritického pohledu na věci dosud považované za dané a nedotknutelné.

K zásadnímu kroku se odhodlal papež Řehoř XIII. a svolal komisi odborníků, které dal za úkol navrhnout reformu kalendáře tak, aby se kalendář opět přibližoval běhu přírody. Odborníci vypočítali, že rozdíl mezi užívaným kalendářem a skutečností obnáší už celých deset dní. Papežskou bulou tedy Řehoř na základě návrhu svolaných odborníků vyhlásil, že dojde k vyškrtnutí deseti dnů, konkrétně že po 4. říjnu 1582 bude následovat hned 15. říjen. Podle latinské podoby jména Řehoř tento kalendář dnes známe pod názvem gregoriánský.

Je otázkou, zda sám papež vůbec věřil tomu, že se všichni panovníci v Evropě, zmítané již několik desítek let náboženskými rozpory, jeho bule podřídí. Přímo ve stanovenou dobu změnu kalendáře zrealizovaly jen tradiční opory katolicismu – Španělsko, Portugalsko a většina italských států. Císař Rudolf II. ovšem narazil, neboť velká část obyvatel nejen říše, ale také Čech, Moravy i Uher se hlásila k některému z reformovaných náboženských proudů a změnu vyhlášenou papežem proto z principu odmítala. Kromě toho zemské stavy trvaly na tom, že takováto změna představuje zásah do zemského práva a podléhá proto jejich schválení. Snaha pražského arcibiskupa Martina Medka z Mohelnice provést změnu kalendáře již v listopadu 1582 tak vyšla naprázdno.

Když Rudolf II. viděl, že snahou jednat se zemskými stavy po dobrém úspěchu nedosáhne (zasedání zemských stavů v roce 1583 reformu skutečně odmítlo), sáhl k silovému řešení a změnu kalendáře prostě nařídil 3. prosince 1583 mandátem, dle kterého měl v zemích Koruny České následovat po 6. lednu 1584 17. leden. Čeští stavové nechtěli hnát odpor až do krajnosti a panovníkovu rozhodnutí se se skřípěním zubů podřídili, Morava však ustoupit odmítla. Proto došlo v tomto roce k pozoruhodnému jevu, kdy se Velikonoce v českých zemích slavily nadvakrát. Teprve když císař zpupným Moravanům pohrozil, ustoupili a po 3. říjnu téhož roku se probudili do dne, který nesl datum 14. října.     

Zatímco pro většinu obyvatel změna velký praktický dopad neměla (půjčky na úrok splatné po částech každý měsíc nebyly u nás tehdy ještě obvyklé a kdo pracoval za mzdu, byl obvykle placen za den, nikoli za měsíc jako dnes), obchodníkům a šlechticům pěstujícím kontakty se zahraničím změna přidělala vrásky na čele, neboť zejména ve Svaté říši římské jednotlivé státy přecházely na nový kalendář postupně a dopisovat si či vést účetnictví s obchodními partnery používajícími různé kalendáře jistě nebylo jednoduché.

Relativně brzkým, byť vynuceným přechodem na gregoriánský kalendář však české země projevily svou příslušnost k západoevropskému kulturnímu okruhu, zatímco jinde se juliánský kalendář používal až do 20. století, díky čemuž se ještě naši rodiče ve škole učili o Velké říjnové socialistické revoluci, která se podle moderního kalendáře ovšem odehrála v listopadu...

Martin Liška

Novinky

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]

Richard Kubla, umělec se srdcem vlastence

22. 6. 2021
Společnost Dny české státnosti podpořila vydání monografie věnované předními českému a evropskému opernímu pěvci meziválečného období Rich...
[[více]

Můj stát – Putování za prezidenty

24. 11. 2019
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti připravila další díl z edice MŮJ STÁT, tentokrát o životě a politickém působení deseti čes...
[[více]
více novinek RSS

Hlavní partner

Česká pošta

Partneři

Státní fond kultury Universum ČRo SP spol. s r.o. Národní muzeum Accon Group