Domů | Novinky | Kalendárium | 5. prosince 1868 – „Zavedení všeobecné branné povinnosti“

5. prosince 1868 – „Zavedení všeobecné branné povinnosti“

Dne 5. prosince roku 1868 byl přijat branný zákon, který ve své podstatě zaváděl všeobecnou brannou povinnost. Rušil totiž mnoho osvobození od vojenské služby, která umožňoval zákon vydaný o deset let dříve. Teprve tehdy, od roku 1868, tedy platila branná povinnost skutečně „všeobecná“.  Jedním z důvodů, které k onomu kroku vedly, byla katastrofální porážka ve válce s Pruskem z roku 1866. Ukázalo se, že dosavadní systém není zcela efektivní a bude nutné modernizovat nejen výzbroj a výstroj, ale také „rekruty“.
5. prosince 1868 – „Zavedení všeobecné branné povinnosti“

Dosavadní konskripční systém nevyhovoval. Ten v druhé polovině 18. století nahradil v romantizujících představách velmi populární verbování a představoval vlastně seznamy pevně stanovených počtů rekrutů na dané lokality. Rekruti se posléze vybírali losem s přihlédnutím k celé řadě výjimek. Armádu tak tvořili převážně branci z venkovských lokalit z nižších sociálních vrstev, s minimální úrovní vzdělání. To sice představovalo fyzicky zdatnou a lehce tvarovatelnou masu, ale v konkurenci s armádami občanů modernizujících se států tato masa coby funkční a moderní komplex selhávala. Zásada všeobecné branné povinnosti byla poprvé deklarována a uskutečněna v revoluční Francii a souvisela s odstraněním stavovské a vytvářením občanské společnosti. Občan měl nyní nejen právo, ale i povinnost bránit svou vlast. V habsburské monarchii tak měla modernizace celé společnosti a tudíž i armády více než sedmdesátileté zpoždění.

               Povinnosti dostavit se k odvodu dle zákona z 5. prosince 1868 podléhali nyní všichni muži ve věku 20 až 22 let. Odvody k vojsku se uskutečňovaly každý rok a výši odvedených branců určoval parlament vždy na deset let dopředu (tzv. decenát). Služební povinnost byla stanovena na 12 let. Toto číslo nás nesmí zarazit. Na skutečnou „vojnu“ odcházel každý občan „pouze“ na tři roky (u námořnictva na čtyři), následovalo 7 let strávených v záloze a poté 2 roku u zeměbrany, jakési zálohy aktivní armády. Maturanti a vysokoškoláci měli právo do armády vstoupit dobrovolně a sloužit pouze jeden rok. Pro představu: původní plán na první rok byl výrazně překročen a nakonec bylo dle nového zákona odvedeno 95 000 mužů. O dvacet let později se jednalo již o 103 000 odvedenců. Asi nepřekvapí, že společně se vzrůstajícím mezinárodně-politickým napětím a zvyšováním (absolutního) počtu obyvatel toto číslo neustále rostlo. Na druhou stranu se snižovala délka prezenční služby. V roce 1912 například trvala pouze 2 roky.

               Při vzpomínkách na habsburskou monarchii, přesněji poslední desetiletí její existence, se nejednomu z nás vybaví všudypřítomné parádní uniformy. Jakoby se stát i jeho občané a „národy“ přizpůsobili svému panovníkovi, který byl bez uniformy jen obtížně představitelný. Tvrzení, že stát tvořil jedna velká kasárna, je však přitažené za vlasy. Obstálo by v omezené míře maximálně u soudobé Německé říše. O Rakousku to tvrdit nelze. Pokud něčemu, podobala se monarchie spíše prostranstvím na jednu velkou vojenskou přehlídku.

               Zákon z 5. prosince roku 1868 z habsburské armády nevytvořil kýžený dobře promazaný stroj. Spíše občany navlékl po vzoru císařpána do uniforem. A všechny problémy, které postupem let sedimentovaly, se prodraly ve víru ničivé první světové války na povrch. Rakousko bylo rozbito a nezachránila jej ani armáda, na kterou tolik spoléhalo. Patrně by se to nepodařilo ani onomu vysněnému „promazanému stroji“, natož pak masám „všeobecně povinných branců“. To, co nám zůstává, jsou sentimentální vzpomínky a zažloutlé fotografie našich prapradědečků v parádních uniformách.

Vojtěch Kessler

Novinky

Můj stát – Putování za prezidenty

24. 11. 2019
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti připravila další díl z edice MŮJ STÁT, tentokrát o životě a politickém působení deseti čes...
[[více]

Zveme vás na divadelní hru "Koupila jsem husu, tak nevím..."

17. 12. 2018
V pátek 5. října se v divadle Viola uskutečnila premiéra divadelní hry "Koupila jsem husu, tak nevím...", na jejíž realizaci se podílela s...
[[více]

Film Svatý Václav ožije v Obecním domě

11. 9. 2018
V roce 2010 se událostí filmové sezóny stala obnovená premiéra prvního československého historického velkofilmu "Svatý Václav" z roku 193...
[[více]
více novinek RSS

Hlavní partner

Česká pošta

Partneři

Státní fond kultury Universum ČRo SP spol. s r.o. Národní muzeum Accon Group