Domů | Novinky | Kalendárium | 13. února 1992 – oficiální připojení Československa k internetu

13. února 1992 – oficiální připojení Československa k internetu

Dnes už si jen málokdo dokáže představit svět bez internetu. Komunikace s přáteli, vyhledání spojení k tetě do zapadlé vísky v Podkrkonoší, placení účtů a mnoho dalších činností dnes vykonáváme na internetu a jen málokdo si vzpomene, že tomu není z hlediska lidského života tak dávno, kdy člověku musel stačit telefon doma v obýváku, tištěný jízdní řád (kdo v něm ještě dnes dokáže najít spojení s více než jedním přestupem...?) a kvůli zaplacení nájmu člověk musel vystát na bance či na poště frontu se složenkou v ruce.

13. února 1992 – oficiální připojení Československa k internetu

Byť je na objektivní hodnocení v měřítkách historické vědy ještě příliš brzy, již nyní je každému jasné, že internet změnil život drtivé většiny lidí naprosto revolučním způsobem.

Příchod internetu na české území přitom začal poměrně nenápadně – v podstatě se spíše než o oficiální projekt jednalo o iniciativu několika pracovníků ČVUT, majících dobré vztahy s pracovištěm v rakouském Linci. První nesmělé a neurčité pokusy o připojení Československa k internetu lze vysledovat již několik měsíců po listopadovém převratu, teprve na podzim 1991 však tyto plány dostaly konkrétnější obrysy a v určitém ohledu už lze hovořit o pravidelném, byť stále ještě zkušebním provozu (někdy je proto za datum připojení tehdejší ČSFR k internetu považován právě podzim 1991). Teprve po několikaměsíčním testování si vědci mohli být jistí, že kabelové spojení mezi Prahou a Lincem zvládne pravidelný provoz tehdy špičkovou rychlostí 19,2 kb/s. Na otázku, k čemu přesně bude takové spojení vlastně dobré, by asi tehdy dokázal odpovědět jen málokdo z pracovníků zapojených do projektu.

Onoho 13. února 1992 se v budově ČVUT v pražských Dejvicích shromáždilo několik desítek vědeckých pracovníků nejen z ČVUT a několik novinářů z technických rubrik (pozoruhodné je, že nikdo z účastníků se nezmiňuje o přítomnosti některého z tehdejších vrcholných politiků). Bezpochyby s respektem a možná i trochu s obavami hleděli na několikatunové monstrum, které zabíralo větší část místnosti a které za několik okamžiků mělo umožnit spojení s řadou univerzit a dalších vědeckých pracovišť v Evropě i jinde ve světě (jiným než vědeckým institucím se internet otevřel až o několik let později).

Brzy po zahájení tohoto sice pravidelného, ovšem stále do značné míry pokusného provozu získalo Československo ve světě internetu i svou suverenitu, vyjádřenou doménou “.cs“. Ta přežila i vlastní Československo a zrušena byla až v roce 1995, kdy už ovšem dávno byly v provozu domény “.cz“ a “.sk“.

Je jasné, že pro vyjádření vlastní státnosti existují důležitější prostředky než vlastní internetová doména. Je rovněž jasné, že bouřlivý rozvoj internetu a s ním souvisejících technologií principy, na kterých je státnost a suverenita tradičně postavena, do značné míry zpochybňuje, ne-li přímo nabourává. Přesto však prezentace státu ve virtuálním prostoru hraje důležitou roli, zejména pro mladou generaci, pro kterou se internet stal nejen samozřejmým, ale často i prvním zdrojem.

Martin Liška 

Novinky

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]

Richard Kubla, umělec se srdcem vlastence

22. 6. 2021
Společnost Dny české státnosti podpořila vydání monografie věnované předními českému a evropskému opernímu pěvci meziválečného období Rich...
[[více]

Můj stát – Putování za prezidenty

24. 11. 2019
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti připravila další díl z edice MŮJ STÁT, tentokrát o životě a politickém působení deseti čes...
[[více]
více novinek RSS

Hlavní partner

Česká pošta

Partneři

Státní fond kultury Universum ČRo SP spol. s r.o. Národní muzeum Accon Group