23. dubna - Zavraždění Sv. Vojtěcha
K prvním českým světcům patří sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Vojtěch. Zatímco životy a mučednické smrti prvních dvou svatých, příslušníků přemyslovského rodu, jsou nejenom notoricky známé, ale vykazují i jisté společné rysy, osudy svatého Vojtěcha se v mnohém liší.
Na bronzových dveřích hnězdenské katedrály najdeme dodnes cyklus výjevů ze světcova života, líčící jeho dětství, biskupství, zázraky, osudnou pruskou misii, mučednickou smrt i následnou translaci a pohřeb. Dílo vzniklo ve druhé polovině 12. století, a samotná katedrála byla vysvěcena v roce 1097, 100 let po Vojtěchově smrti jako součást oslavného programu.
Vojtěch pocházel z rodu Slavníkovců, jež jako jediný měl v zemi sílu případně konkurovat Přemyslovcům. Vojtěch byl od narození neduživý, a proto jej rodiče položili na oltář a zaslíbili Bohu, pokud se uzdraví. Tak se také stalo. Vojtěch studoval na prestižní magdeburské škole, a dokonce i v Římě, v centru celého křesťanstva. Není proto divu, že když se Vojtěch stal roku 982 druhým pražským biskupem, nespokojil se s mravy, které tehdy v Čechách vládly. Pro vzdělaného duchovního představovaly problém hlavně dosud nevymýcené pohanské zvyky – nejen uctívání model, pohřbívání mimo křesťanské hřbitovy, nesvěcení neděle, ale i chování zásadně odporující desateru. Pro kritiku těchto poměrů se Vojtěch dostal do sporu nejen s českými předáky, ale i s knížetem. Proto opustil Čechy a odebral se zpět do Říma. Na žádost knížete Boleslava II. se vrátil. Kníže sice přislíbil nápravu dané situace, ale tak se nestalo, ba ani hned nemohlo, a Vojtěch vzápětí odešel z Čech natrvalo.
Odebral se na misii do pohanských Prus, kam jej následoval mimo jiné i bratr Radim. Počátek Vojtěchovy misijní cesty byl úspěšný. Podařilo se mu přesvědčit a pokřtít skupinku pohanů. Křest se odehrál dle dobové praxe, kdy křtěnci byli celí ponořeni do nádoby s vodou. Potom následovalo biskupovo pomazání jejich hlavy olejem. Při dalším křtu však Vojtěch vstoupil do pohanské svatyně. To jej jeden z Prusů bodl kopím do zad, a druhý mu sekyrou utnul hlavu. Vojtěch se nebránil, smrt přijal vkleče a s rukama sepjatýma k modlitbě. Stalo se tak 23. dubna 997.
Polský kníže Boleslav Chrabrý nechal tělo převést do Hnězdna, kde následovalo slavnostní uložení do hrobu.
Díky osobnosti svatého Vojtěcha se české území nejen začlenilo do křesťanské Evropy, ale také díky legendám, oslavující jeho život, známe osudy rodu Slavníkovců, který byl v září roku 995 vyvražděn na Libici ve východních Čechách. Vojtěchovy ostatky nechal
z Hnězdna do Prahy přenést v roce 1039 český kníže Břetislav I., který nad hnězdenským hrobem světce navíc vyhlásil první český zákoník, takzvaná Břetislavova dekreta.
