Domů | Novinky | Kalendárium | 21. listopadu 1344 – položení základního kamene katedrály sv. Víta

21. listopadu 1344 – položení základního kamene katedrály sv. Víta

Pro objasnění počátků katedrály sv. Víta je třeba vypravit se do raného středověku, do prvních desetiletí 10. století. Tehdy byla knížetem Václavem založena v svatovítská rotunda. V těch samých místech, nedaleko dnešní katedrály sv. Víta, bylo o takřka čtyřicet let později založeno pražské biskupství, a tak se nevelká stavba stala chrámem a tím i  novým centrem církevní správy v přemyslovském knížectví.
21. listopadu 1344 – položení základního kamene katedrály sv. Víta

Původní rotundu sv. Víta posléze nahradila bazilika, jejíž budování zahájil v roce 1060 kníže Spytihněv II. Sbor kněží při svatovítském chrámu, takzvaná kapitula, byla duchovním centrem země, a z tohoto prostředí vzešla i nejstarší domácí kronika, kronika Kosmova.

Zřízení pražského arcibiskupství, ke kterému dal papež Klement VI. souhlas ve své bule z 5. května 1344, zapříčinilo, že se bazilika sv. Víta stala metropolitním chrámem. Ještě ve staré bazilice obdržel odznaky své hodnosti první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Už několik let předtím uvažoval král Jan Lucemburský, později i jeho syn Karel, o stavbě velké katedrály po vzoru západoevropských měst. Jan Lucemburský získal inspiraci především ve Francii, kde už mnoho desítek let stály podobné chrámy v Chartres, Amiens, Remeši či Paříži.

K budování katedrály přizval Karel IV. architekta Petra Parléře ze švábského města Gmünd. K dalším významným dílům tzv. parléřovské huti v Praze patří například Karlův most včetně Staroměstské mostecké věže, Kostel Matky Boží před Týnem, výzdoba Staroměstské radnice a dodnes zachovaný gotický arkýř Karolina. Pozdější úpravy katedrály probíhaly pod vedením francouzského stavitele Matyáše z Arrasu.

Nově stavěná katedrála byla zasvěcena zemským patronům: sv. Vítovi, sv. Václavovi a sv. Vojtěchovi. Sv. Vít žil podle legend ve čtvrtém století v Římě, a v roce 1355 byla jeho hlava převezena do Prahy. Zde lze poukázat na zvláštní zálibu Karla IV. ve shromažďování relikvií, z nichž tato byla jednou z nejcennějších. Sv. Václava, přemyslovského knížete zavražděného v roce 935 ve Staré Boleslavi, a sv. Vojtěcha, druhého pražského biskupa a jednoho z posledních příslušníků slavníkovského rodu netřeba dlouze představovat.

Dostavění katedrály a vysvěcení dostavby proběhlo však až po dlouhých staletích, 12. května 1929. Slavnostní otevření pro veřejnost se konalo 28. září téhož roku, v den oslav svatováclavského milénia. Pozorný čtenář se nad tímto datem jistě podiví, ovšem rok 935 pro úmrtí svatého Václava  byl vypočítán až o několik desetiletí později. 28. září 1929 světící biskup Antonín Podlaha otevíral katedrálu se slovy: „… kéž budova ta připomíná nám žádoucí skálopevnou celistvost naší osvobozené vlasti a uvádí nám na paměť vznešené ideály, k nímž povznášeti se má drahý národ náš.“

Anna Košátková

Novinky

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Sny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]

Richard Kubla, umělec se srdcem vlastence

22. 6. 2021
Společnost Dny české státnosti podpořila vydání monografie věnované předními českému a evropskému opernímu pěvci meziválečného období Rich...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum