Domů | Rozhovory | Rozhovor s Viktorem Šlajchrtem, spoluautorem knihy České měna

Rozhovor s Viktorem Šlajchrtem, spoluautorem knihy České měna

Jedním z  autorů, kteří se ujali úkolu představit osm postav našich bankovek, se stal spisovatel a publicista Viktor Šlajchrt. Ve své eseji pojednává o  císaři Svaté říše římské a českém králi Karlu IV., jehož vyobrazení nese naše stokorunová bankovka. Nejen o Otci vlasti si s panem Šlajchrtem povídala Lucie Wittlichová.
Rozhovor s Viktorem Šlajchrtem, spoluautorem knihy České měna

Viktor Šlajchrt

Kniha Česká měna vznikla u příležitosti oslavy letošního Dne české státnosti 28. září. Jako první se tedy nabízí otázka, co si Ty osobně představuješ pod pojmem česká státnost?
Jednak ustálenou soustavu symbolů a tradic, jednak obrovskou proměnlivost české státnosti v průběhu staletí. Od počátku procházela krizemi, byla střídavě uznávána i zpochybňována, jen málokdy působila nesporně. Zatímco polští nebo maďarští králové získali korunu přímo od papeže, první české krále korunoval o dvě století později císař Svaté říše, tedy světský suverén – pořád to byla tak trochu knížata, byť s honosnějším titulem. Od 17. století působilo České království čím dál imaginárněji a v 19. století se český boj za státní práva jevil evropským intelektuálům už jen jako sentimentální zpozdilost. Nečekaná obnova samostatnosti v říjnu 1918 musela působit jako zázrak. Trvala taky jen dvacet let. Moje generace vyrůstala v zemi, kde byly vnější znaky státnosti zachovány, jenže působily jako kamufláž, protože o všem rozhodovala Moskva. A pak opět došlo k něčemu, co se podobalo zázraku. Česká státnost přetrvala tisíc let, ale stále je trochu nejistá, nesamozřejmá, nutí nás, abychom se o ni starali. 

Jaký je podle Tebe vztah  české veřejnosti k oslavám státních svátků
Pamatujeme časy, kdy stát své oslavování tvrdě požadoval, aby tím potvrdil legitimitu totalitní moci, a proto přežívá skepse. Trochu nás ochuzuje, zážitky svátečnosti jsou s civilizací odedávna spjaty, tu potřebu máme v genech. Vzpomínám, s jakým okouzlením jsem si za hluboké normalizace prohlížel reprodukce francouzských impresionistů a fauvistů, kteří rádi malovali slavnostně vyzdobená města se spoustou vlajek a vlaječek. Cítil jsem se ošizen, že žiju ve státě, k němuž se takto spontánně a radostně hlásit nemůžu. Ony i některé bolševické oslavy byly působivé, například lampiónové průvody, ale ta hrůza v pozadí! Obávám se, že i dnes by se o státních svátcích nejochotněji zviditelňovali různí levicoví nebo pravicoví extremisté se svými výhružnými pochody.

Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. Přijetí tohoto svátku vyvolalo na půdě parlamentu (ale nejen tam) ostrou diskusi. Je podle Tebe v českých dějinách jiná osobnost, která by lépe reprezentovala tuto roli?
Svatého Václava známe z legend, historie toho o něm moc neví. Je mnohoznačným symbolem, nikoli nějakou spornou osobností, o jejímž charakteru se lze dohadovat. Ten symbol četla každá epocha trochu jinak, ale tím jen prohlubovala jeho významové vrstvy. V bohatství symbolických významů se tady nikdo svatému Václavovi nevyrovná. Osobně se mi obzvlášť líbí představa, že je věčným panovníkem českých zemí, který žijícím vladařům moc pouze dočasně propůjčuje.   
 
Tématem letošních oslav je "Česká měna", resp. osm postav, které byly vybrány, aby reprezentovaly českou historii a státnost na našich bankovkách. Chybí Ti některá česká osobnost ve výběru České národní banky?
V naší skeptické zemi by k rehabilitaci státního svátku asi moc nepřispěly omleté fráze a floskule. Důležitý je nápad, který zaujme něčím konkrétním. Téma bankovek je v tomto ohledu docela logické, ale přitom příjemně překvapivé. Kniha může být hezká a slavnostní večer vtipný. Pokud jsou na bankovkách tváře historických osobností, budou k jejich výběru vždycky výhrady. Z výše zmíněných důvodů tam postrádám svatého Václava. 
 
Českou měnu vnímáme v souvislosti s českou státností z hlediska státotvorného, symbolického. Přesto, jaký je Tvůj vztah k penězům jako prostředku směny - abychom užili odborný ekonomický termín...
Peníze jsou abstrakce, zobecněný ekvivalent konkrétnějších hodnot. Je v nich zaškatulkováno  určité množství práce, tvořivosti nebo rizika. Lze je vyměnit za volný čas a životní potřeby včetně různých potěšení, jako jsou pěkné knížky nebo hodování s přáteli. Rád se jich zbavuji, ale když je nemám, stýská se mi po nich. I proto dbám, abych měl v záloze nějaké rezervy. Cítím se svobodněji.
 
Hrají podle tebe peníze v současné společnosti významnější roli, než tomu bylo v minulosti? Mám na mysli především mladou generaci a její vyznávání hodnot.
Za socialismu byl význam peněz menší, protože se toho za ně nedalo moc koupit. Sociální kapitál hrál větší roli než finanční, přežívat se dalo skoro bez peněz, důležité však byly známosti. Spotřebu regulovaly mzdové stropy, na výkonech ani kvalifikaci moc nezáleželo, výplaty pomalu vzrůstaly s věkem a k slušnějším platům lidé dospěli většinou až po čtyřicítce. I proto hodně mladých odcházelo do emigrace, popřípadě se věnovalo černému trhu s valutami. Dnešní doba je finančně náročnější. Na penězích záleží víc než na přízni funkcionářů. Mladí si podle toho volí své životní strategie: někteří tvrdě pracují, aby lépe zabezpečili sebe, své rodiny i děti, jiní raději vydělávají méně, ale zajímavěji. Svoji hodnotu mají oba přístupy.
 
Název "koruna" byl po první světové válce velmi diskutován - příliš se vztahoval k monarchii. Vybral bys jiný název pro českou měnu? 
Chápu tehdejší republikánské výhrady, dnes však už nejsou aktuální. Navíc s monarchisty docela sympatizuji, i když tak trochu humoristicky.
 
Chyběla by Ti česká koruna v případě  přijetí jednotné evropské měny? 
Osobně euro nepotřebuji, spokojil bych se s korunou. Ale na mně tolik nezáleží, jde o to, co bude vyhovovat ekonomicky perspektivnějším lidem.
 
Jako jeden z autorů knihy „Česká měna“ ses ujal postavy Karla IV. O jeho významu  není jistě pochyb, nicméně, jak bys charakterizoval jeho odkaz dnešnímu světu?
Otec vlasti byl především náruživý politik, a to se vším, co k tomu patří. Vyznával vznešené ideály, ale směřoval k nim často hodně pragmaticky. Hodnocen je především podle plodů svého působení – zanechal za sebou impozantní dílo, i když se jeho činy mohou občas jevit pochybně. Myslím, že bychom si ani dnes neměli politiku příliš idealizovat a šmahem pak zavrhovat její reálnou praxi. Záleží na těch plodech.
 
Karel IV.  je také symbolem vzdělanosti.  Je  podle Tebe vzdělání v dnešní době respektovanou a uznávanou hodnotou? 
Před dvaceti lety jsem předpokládal, že se hlavním předpokladem úspěchu stanou schopnosti, dovednosti, inteligence a výkonnost. Po nějaké době však začali personalisté opět požadovat papíry se štemplem o dosaženém vzdělání. To by naznačovalo, že jde vskutku o společensky respektovanou a uznávanou hodnotu. Něco jiného je přirozená prestiž, k té papír nestačí. Pár afér jako v Plzni a veškerý akademický provoz má po prestiži. 
 
V této souvislosti - co si myslíš o množství nových univerzit? Platí vyšší  počet  absolventů rovná se větší vzdělanost celé populace?
Podle pamětníků bývala rakousko-uherská maturita mnohem náročnější než pozdější vysokoškolské státnice. Přístup ke vzdělání se v duchu principu rovných příležitostí demokratizuje, jenže nadání je v populaci rozloženo zhruba stejně jako před tisíciletím. Rubem je nižší úroveň valné části absolventů, lícem pak to, že se jistou vzdělaností umaže kdekdo a že se společnost stává celkově gramotnější. V centrech západní civilizace se to řeší tím, že si vybrané školy zakládají na elitnosti. U nás by takovou mohla být právě Karlova univerzita.

Novinky

Oslavy Dne české státnosti na Budči

7. 10. 2022
Svatováclavské slavnosti, které od roku 2005 pořádá obec Zákolany ve spolupráci se Sládečkovým muzeem v Kladně, Základní a Mateřskou školo...
[[více]

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum