Oslavy Dne české státnosti 28. září 2011
Jak se zrodila myšlenka organizovat na platformě obecně prospěšné společnosti oslavy státního svátku?
S nápadem připravit oslavy Dne české státnosti na širším půdorysu, než představují státní instituce, mě v polovině minulého roku oslovila bývalá spolupracovnice z Úřadu vlády Lucie Wittlichová. Po tři roky jsme s týmem skvělých kolegů, externistů i zaměstnanců jiných úřadů, muzeí, divadel a médií připravovali pod záštitou předsedů vlád Topolánka, Fischera a Nečase různě tematicky zaměřené slavnostní večery dne 28. září. Zdálo se nám dobré v této tradici pokračovat i poté, co někteří z nás změnili svá působiště. Stejně tak jsme viděli jako užitečné zapojit do přípravy těchto oslav širší skupinu spolupracovníků mimo státní sektor. Obecně prospěšná společnost poskytla pro takovou spolupráci vhodné formální ukotvení. Nesmím zapomenout ještě na jeden vítaný impuls vzešlý od pana arcibiskupa Duky, s nímž jsme úspěšně spolupracovali minulý rok při obnovené premiéře prvorepublikového velkofilmu Svatý Václav. Pan arcibiskup se dotazoval, zda i pro rok 2011 chystáme podobný projekt, a my si řekli, že nesmíme přerušit tradici.
Na přípravách oslav se podílejí stejní lidé jako v minulých letech?
Ano a máme dokonce víc spolupracovníků. Je skvělé, kolika lidem přijde důležité připomenout si naše národní tradice, důstojně, ale obecnému publiku přístupným způsobem, civilně a bez zbytečného patosu. Zdůrazňuji, že se všichni na tomto projektu podílejí zcela zdarma.
Jak se vám podařilo získat záštity a sponzory?
Od začátku nám bylo jasné, že nechceme být zcela závislí na státní podpoře, a to ve smyslu záštit i ve smyslu financování projektu. Proto jsme se snažili průřezově oslovit instituce, firmy i jednotlivé osoby, u nichž jsme doufali, že se našemu nápadu dostane dobrého přijetí. S velkou radostí konstatuji, že jsme nebyli nikým odmítnuti a v řadě případů se nám dostalo podpory v míře nečekané. Nerad bych vyzdvihoval některou ze záštit nebo některý z finančních příspěvků. Všechny jsou pro nás stejně cenné ve smyslu podpory hodnot, jež považujeme pro moderní českou společnost za důležité.
Letos jste připravili knihu a divadelní představení o postavách z českých bankovek. Proč?
To téma se nabízelo samo. Postavy na českých bankovkách představují různé pohledy na české státní, národní a kulturní tradice, jsou umělecky mimořádně zdařile vyvedené, přitom nám častým kontaktem trochu zevšedněly. Zkusíme veřejnosti připomenout, proč se na bankovkách vlastně vyskytují. A zkusíme to udělat způsobem, který bude zábavný, barevný a živý. Proto kniha – zde je oživíme v aktuálních textech našich současníků, kteří z obrazů Přemysla Otakara I., Svaté Anežky, Karla IV., Jana Amose Komenského, Boženy Němcové, Františka Palackého, Emy Destinnové a Tomáše Garrigua Masaryka setřeli prach školních kabinetů. Najednou vidíme osoby vyrovnávající se s mnoha protivenstvími, osoby chybující, někdy kontroverzní, vždy však vysoce čnící nad průměrem. Zároveň si uvědomujeme přesah, který mají jejich osudy do naší současnosti i národních mýtů, do české státní tradice. Samostatnou kapitolou je způsob, jakým je ztvárnil Oldřich Kulhánek. Troufám si říct, že české bankovky jsou tím nejlepším, co kdy na poli papírových platidel vzniklo.
Vyvrcholením oslav je představení HaDivadla na Nové scéně Národního divadla večer 28. září. Díky skvělé spolupráci s Českou televizí budou moci toto představení shlédnout diváci ČT2 od 21.00. Nechci prozrazovat detaily, představení stále vzniká, ale věřím, že publikum nebude zklamáno. Autoři věnovali přípravě projektu mimořádnou péči a rozhodně nepůjde o prvoplánovou produkci. Chtěl bych se ještě zmínit o řadě doprovodných akcí, jejichž aktualizovaný seznam je k dispozici na našich webových stránkách.
Proč jste v názvu obecně prospěšné společnosti zvolili plurál – Dny české státnosti?
Nejen proto, že bychom rádi v přípravě oslav státního svátku 28. září pokračovali i v dalších letech. Tento den by měl být v průběhu roku jen jednou z mnoha příležitostí, kdy si připomínáme naše nejlepší tradice i to dobré z naší přítomnosti. Měl by být jedním z mnoha dnů české státnosti.