Domů | Novinky | Kalendárium | 4. únor 1920 – „Připojení Hlučínska“

4. únor 1920 – „Připojení Hlučínska“

„Německo se vzdává ve prospěch státu československého všech práv a právních titulů na část území slezského takto vymezenou: počínaje od bodu položeného asi 2 km na jihovýchod od Ketře (Katscher), na hranicích mezi krajem hlubčickým a ratibořským; hranice mezi těmito dvěma kraji; poté stará hranice mezi Německem a Rakouskem-Uherskem až k bodu ležícímu na Odře přímo na jih od železnice Ratiboř-Bohumín; poté směrem severozápadním až k bodu ležícímu asi 2 km na jihovýchod od Ketře: čára, jež bude určena na místě samém a která míjí na západě Chřenovice (Kranowitz).“

4. únor 1920 – „Připojení Hlučínska“

Takto zní podstatná část článku 83 versailleské mírové smlouvy uzavřené dne 28. června 1919 mezi vítěznými Spojenci a poraženým Německem. Fakticky z něj vyplývala skutečnost, že od 4. února následujícího roku jižní část okresu Ratiboř, nacházející se v opolském vládním obvodu hornoslezské provincie poraženého Německa, připadne československému státu. Jednalo se o oblast zhruba 316 kilometrů čtverečních, na nichž žilo přibližně 46 000 obyvatel. Pro toto území se vžilo označení Hlučínsko.

Na rozdíl od ostatních slezských oblastí, které připadly Polsku, nebyl na Hlučínsku proveden plebiscit a k připojení došlo pouze na základě historické příslušnosti Ratibořska k českým zemím. A v tom právě spočíval kardinální problém. Od roku 1742, kdy bylo Hlučínsko od českých zemí odloučeno a připojeno k tehdejšímu Prusku, uplynula sice necelé dvě století, nicméně století klíčová pro národnostní uvědomění obyvatel. Hlučínané dávno zapomněli na své české, resp. moravské kořeny, a období národních aspirací prožitých v německém prostoru pro ně znamenalo jediné možné vyústění – cítili se zkrátka plnohodnotnými Němci, byť s lokálními svérázy v jazyce, kultuře i zvycích. Pokud by tedy byl dotázání v rámci plebiscitu, nikdy by si československou státní příslušnost nezvolili.

Vojenský zábor Hlučínska probíhal až do roku 1923, kdy byly jako poslední začleněny obce Hať a Píšť. Předáním Hlučínska nově vzniklému československému státu vznikl problém začlenění, označovaný jako tzv. hlučínská otázka. Hospodářské a sociální obtíže spojené s problematickou a vynucenou integrací vedly k příklonu většiny zdejších voličů v kritických letech první československé republiky k Sudetoněmecké straně. Ve volbách v roce 1935 šlo o více než 73% všech voličů.

Paradoxně se tak „na pořad dne“ zařadila hlučínská otázka nejaktuálněji až po roce 1945, tedy čtvrt století od připojení. Šlo samozřejmě o určení národností a státní příslušnosti u zdejší populace ve smyslu konfiskace majetku Němců a jejich odsunu. Jelikož za války nebylo Hlučínsko součástí ani protektorátu, ani říšské sudetské župy, ale bylo přičleněno přímo k Říši v rámci Pruského Slezska, bylo bez jakýchkoli diskusí v roce 1945 připojeno zpět k ČSR. I se zdejším obyvatelstvem.

Odsun se týkal zhruba 4 000 osob. Ostatní mohly, či lépe řečeno musely, v ČSR zůstat. Ještě v roce 1947 žilo na Hlučínsku více než 47 000 osob německé národnosti. Jelikož jim bylo odepřeno i základní školství v čistě národním „československém státě“, jejich identita a národnostní uvědomění začaly po pár generacích odumírat. Dnes by jen málokterý z Hlučíňanů 21. století označil sám sebe za „Němce“.

Vojtěch Kessler

Novinky

Oslavy Dne české státnosti na Budči

7. 10. 2022
Svatováclavské slavnosti, které od roku 2005 pořádá obec Zákolany ve spolupráci se Sládečkovým muzeem v Kladně, Základní a Mateřskou školo...
[[více]

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum