Domů | Novinky | Kalendárium | 18.7. 1891 – Zahájení provozu první elektrické tramvaje v českých zemích

18.7. 1891 – Zahájení provozu první elektrické tramvaje v českých zemích

V roce 1891 si Praha i zbytek českých zemí připomínaly sto let od konání Zemské výstavy, která tehdy doprovázela korunovaci Leopolda II. za českého krále. Stejně jako před sto lety čekal na obyvatele i návštěvníky Prahy bohatý kulturní program – plesy, hudební i divadelní vystoupení a další akce.
18.7. 1891 – Zahájení provozu první elektrické tramvaje v českých zemích

Organizátorům této Jubilejní zemské výstavy se dokonce podařilo sehnat stošestiletého starce, který zájemce ochotně seznamoval se svý vzpomínkami na předchozí výstavu.

Účelem výstavy však nebylo jen představit kulturu z různých koutů Čech, Moravy a Slezska. Po Praze byla k vidění i celá řada technických novinek a zajímavostí. U příležitostí konání výstavy získala Praha novou dominantu – dodnes stojící Petřínskou rozhlednu. K ní se návštěvníci mohli už tehdy dopravit nově postavenou lanovkou, byť ji na rozdíl od dnešních dob nepoháněla elektřina, nýbrž tzv. systém vodní převahy – v horní stanici se vodou naplnila nádrž jednoho z vozů a ten pak cestou dolů vytáhl druhý vůz vlastní silou nahoru.

Také další z pražských vrcholů, Letná, se dočkal své lanové dráhy, poháněné stejným způsobem. Kdo této lanovky využil, na toho čekalo nahoře skutečná rarita: tramvaj, kterou po kolejích nemuseli táhnout koně ani parní stroj, ale která se dokázala pohybovat vlastní silou; věc tehdy vskutku nevídaná. Jejím konstruktérem byl vynálezce František Křižík. První zvědaví – a snad i trochu nesví – cestující se mohli svézt od horní konečné lanovky ke vchodu do bubenečské obory 18. července 1891.

Účelem této tramvajové tratě však pochopitelně nebylo pobavení návštěvníků výstavy. Křižík využil pozornosti spojené s výstavou k propagaci nového druhu pohonu a také k vychytání všech chyb a nedostatků, které s sebou zavádění nové technologie nevyhnutelně neslo. Nešlo mu o okamžitý zisk, celý podnik naopak zůstal ztrátovou záležitostí, ačkoliv byla trať později prodloužena až k Místodržitelskému letohrádku. V roce 1900 byl provoz na této trati definitivně zastaven a o něco později byla trať rozebrána, takže dnes po ní nenajdeme jedinou stopu.

Mezitím však Křižík dokázal využít nasbíraných provozních zkušeností a v roce 1896 zahájil „ostrý“ provoz se svými tramvajemi do tehdy samostatných měst Libně a Vysočan. Jeho příkladu následovali další a v roce 1897 působili na území dnešní Prahy vedle společnosti provozující koňku čtyři tramvajoví dopravci! Poměrně rychle se však podařilo veškerou tramvajovou dopravu sjednotit pod Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, které se také ujaly elektrifikace sítě koňské tramvaje, definitivně koňce odzvonilo v roce 1905. Příkladu Prahy následovala i další česká města, z nichž v mnohých už dnes tramvaje vůbec nejezdí (např. Mariánské Lázně).

S trochou nadsázky tak můžeme dnešní tramvaje v Praze považovat za jednu z památek na slavnou Jubilejní výstavu z roku 1891.

Novinky

Oslavy Dne české státnosti na Budči

7. 10. 2022
Svatováclavské slavnosti, které od roku 2005 pořádá obec Zákolany ve spolupráci se Sládečkovým muzeem v Kladně, Základní a Mateřskou školo...
[[více]

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum