Domů | Novinky | Kalendárium | 14. ledna 993 – založení břevnovského kláštera

14. ledna 993 – založení břevnovského kláštera

Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách. Jeho založení bylo zdokumentováno papežskou listinou, byť někteří skeptici o její pravosti pochybují. V tomto dokumentu je klášteru přáno, aby „vzkvétal jako kvítek“, což se také po dlouhou dobu dělo.

14. ledna 993 – založení břevnovského kláštera

První ženský klášter, sv. Jiří, se nacházel na Pražském hradě, a byly v něm benediktinky. Oba dva kláštery hrály výraznou roli v christianizaci českých zemí. Pohanské zvyky přežívaly ještě další desítky let, například vnuk zakladatele břevnovského kláštera, kníže Břetislav I., ve svých statutech stanovil tvrdé tresty pro osoby, které by pohanské zvyky či tradice stále dodržovaly. Lidé patrně stále pohřbívaly mrtvé do lesů a hájů, nikoliv na křesťanské hřbitovy či nedodržovali neděli jako den svátečního klidu. To bylo zajisté jen málo ze zvyků, které neodpovídaly počestnému křesťanskému životu, který prosazoval druhý ze zakladatelů kláštera na Břevnově, později svatořečený pražský biskup Vojtěch. Vojtěch pocházel z rodu Slavníkovců, strávil řadu let v cizině – na studiích v Magdeburku a později v severní Itálii i v Římě. Z Čech několikrát odešel, pravděpodobně pro neshody s knížetem i s jeho poddanými. Nedlouho po založení břevnovského kláštera odešel znovu, a to do pobaltských Prus. Tam se hodlal věnovat misijní činnosti, která se mu stala osudnou. Po narušení obřadu v nějaké pohanské svatyni byl jeho aktéry usmrcen.

Další historie břevnovského kláštera je velmi bohatá. Po dobu raného a vrcholného středověku představoval Břevnov jedno z center kultury v českém knížectví i království, žili zde například opat Bavor z Nečtin, iniciující četné stavební úpravy, které reflektovaly umělecké vlivy ze západní Evropy, či mnich Jan z Holešova, jež zaznamenal mnohé z vývoje českého jazyka. V roce 1420 byl klášter navštíven husity, což mělo nechtěný epilog – mniši museli přesídlit do filiálního kláštera v Broumově a na Břevnov se komunita navrátila až v polovině 16. století. V době josefinských reforem nebyl klášter zrušen, ale sloužil částečně jako škola i jako lazaret. Po únoru 1948 byli mniši vyhnáni a prostory kláštera používány jako archiv ministerstva vnitra. Po roce 1991 byl řeholní život na Břevnově znovu obnoven.

Původní románský kostel byl postaven mezi lety 1030 až 1040. Z této stavby se do dnešních dnů zachovala krypta v chóru dnešního chrámu. Dnes můžeme obdivovat barokní přestavbu z let 1703–1715, jež je dílem Kryštofa Dientzenhofera.

Anna Košátková

Novinky

Oslavy Dne české státnosti na Budči

7. 10. 2022
Svatováclavské slavnosti, které od roku 2005 pořádá obec Zákolany ve spolupráci se Sládečkovým muzeem v Kladně, Základní a Mateřskou školo...
[[více]

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum