Domů | Novinky | Kalendárium | 14. dubna 1950 – Akce K

14. dubna 1950 – Akce K

V Československu jsou už dva roky u moci komunisté, velmi dobře však tuší, že řada obyvatel nepřijala jejich ideje za své. Vedle politických odpůrců jim jsou trnem v oku církve, především ta nejpočetnější a nejvýznamnější, církev římskokatolická.

14. dubna 1950 – Akce K

Církve jsou režimem považovány za tak nebezpečného protivníka, že v rámci Státní bezpečnosti je dokonce brzy po únorovém převratu vytvořen speciální církevní referát. Na podzim 1949 je referát pověřen přípravou ukázkového soudního procesu, který má církve i věříci zastrašit a zlomit. Spolehliví soudruzi z referátu se činí a již 31. března 1950 začíná proces se skupinou řeholníků složenou ze členů pěti různých řádů, obviněných mj. ze špionáže pro Vatikán, přechovávání zbraní v klášterech a podobných formálně sice závažných, avšak zcela smyšlených obvinění. Jednání soudu jsou ukončena již 4. dubna a nikoho nepřekvapí, že všichni obvinění byli shledáni vinnými; režim si však v případě duchovních přeci jen nedovolí vynést rozsudky smrti a spokojí se s „pouhým“ jedním doživotím a několika dlouholetými tresty.

 Ještě před zahájením procesu však už padlo rozhodnutí o likvidaci všech klášterů v zemi; proces samotný tak měl především přesvědčit veřejnost o zločinnosti církve jako organizace. K samotné akci proti klášterům, nepříliš nápaditě označené jako Akce K, přikročila Státní bezpečnost jen krátce po skončení procesu, v noci ze 13. na 14. dubna. Během noci bylo obsazeno více než dvě stě klášterů a internováno přes dva tisíce řeholníků (akce se týkala pouze mužských klášterů, ženské kláštery měly přijít na řadu na podzim téhož roku). Průběh celé akce usnadnilo již krátce po únorovém převratu přijaté usnesení o povinné přítomnosti státních zmocněnců v klášterech. Ti nyní mohli využít znalosti terénu a dohlédnout na to, aby snad některý z řeholníků ve zmatku nemohl uprchnout.

 Navzdory tomu, co bychom dnes nazvali „mediální masáží“ v souvislosti s procesem, především na Slovensku řada místních obyvatel vystoupila na obranu řeholníků a StB musela v několika případech sáhnout k užití slzného plynu a jednou se dokonce uchýlila až ke střelbě.

 Celkově však akce skončila z hlediska komunistického režimu úspěchem, neboť uzavření klášterů a konfiskace jejich majetku znamenalo pro církev těžký úder jak z majetkového hlediska, tak i ohledně možností pastorace, vzdělávání atd. Že se v principu jednalo o akci nezákonnou, neboť podkladem k jejímu provedení nebyla žádná, byť jen formální právní norma, nad tím se nikdo z tehdejších komunistickým představitelům ani nepozastavil.

Novinky

Putování za památnými místy Čech

23. 3. 2023
Již v dubnu se můžete těšit na další díl z edice MŮJ STÁT. Tentokrát jsme se vypravili poznávat památná místa Čech a našimi průvodci jsou ...
[[více]

Oslavy Dne české státnosti na Budči

7. 10. 2022
Svatováclavské slavnosti, které od roku 2005 pořádá obec Zákolany ve spolupráci se Sládečkovým muzeem v Kladně, Základní a Mateřskou školo...
[[více]

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum