Domů | Novinky | Kalendárium | 12. července 1260 - Bitva u Kressenbrunnu

12. července 1260 - Bitva u Kressenbrunnu

12. července 1260 vybojoval český král Přemysl Otakar II. bitvu, po níž se ocitl na vrcholu své slávy. Česko-uherské soupeření o nadvládu nad střední Evropou se táhlo již desetiletí a všichni s napětím očekávali, který z panovníků bude regionu dominovat.

12. července 1260 - Bitva u Kressenbrunnu

Na přelomu června a července 1260 se začalo české vojsko shromažďovat u řeky Lávy, aby čelilo náporu uherského krále Bély IV. Přemysl Otakar II. se svými bojovníky dosáhl úrovně místa Groiβenbrunn, dnes zkomoleně a počeštěle zvaného Kressenbrunn. Složení obou vojsk bylo různorodé. Po boku českého krále bojovali jak významní příslušníci české nobility, tak dále byly účastny pomocné sbory ze Štýrska, Braniborska a Korutan. Ve středověkých bitvách často bojovali církevní hodnostáři, zde byl důležitým hráčem v táboře českého krále olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka. Ve vojsku Bély Uherského nechyběli Kumáni, rozliční Slované, Sikulové, Valaši, Besermené, Ismaelité, Řekové, Bulhaři, Srbové, Bosňané a zřejmě i Tataři. Fakt, že uherský král musel do vojska naverbovat tolik lidí cizích „řečí“ budil u mnohých současníků podiv a snad i bázeň z neznámého, a patrně si jej vysvětlovali tak, že přeci jen Béla IV. nebyl natolik mocný, aby se vojsku krále Přemysla postavil bez nich.

 Armáda Přemysla Otakara II. se přesunula od řeky Lávy k řece Moravě, na jejímž protějším břehu již stál Béla IV. se svým vojskem. Po úmorném vyčkávání v letním vedru se vůdcové dohodli, že české vojsko ustoupí a nechá Uhry 12. července přejít na opačnou stranu řeky, aby mohla být vybojována bitva.  Uherské voje tedy začaly překračovat řeku Moravu, ovšem z nenadání a oproti předchozí úmluvě zaútočily na vojsko Přemysla Otakara II., jež nebylo v bojové pohotovosti. Tento náhlý útok se vojsku Přemysla Otakara II. podařilo odrazit. Lehká uherská jízda nevydržela nájezd železných rytířů přemyslovského krále. Uherské vojsko se dalo zmateně na ústup. Mnoho z jeho členů se utopilo v řece. Do rukou vítězů padla nemalá kořist, z níž je tradičně považován za nejvýznamnější prst Jana Křtitele, jenž snad ukořistil český předák Boreš z Rýzmburka. Podle podání českých zpravodajů se v průběhu bitvy nad přemyslovským vojskem zjevili čeští svatí vedení sv. Václavem, kteří pomohli zvrátit průběh bitvy.

 Na tyto bojové události navázal akt smíření mezi Přemyslovci a Arpádovci, jež byl symbolizován sňatkem mezi Bélovým mladším synem jménem Bélou a Kunhutou, dcerou markraběte Oty III. Braniborského a Boženy, sestry Přemysla Otakara II., kterýžto svazek měl zosnovat český král. 

Anna Košatková 

Novinky

Oslavy Dne české státnosti na Budči

7. 10. 2022
Svatováclavské slavnosti, které od roku 2005 pořádá obec Zákolany ve spolupráci se Sládečkovým muzeem v Kladně, Základní a Mateřskou školo...
[[více]

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum