Domů | Novinky | Kalendárium | 1.8. 1832 – zahájení provozu koněspřežné dráhy České Budějovice - Linz

1.8. 1832 – zahájení provozu koněspřežné dráhy České Budějovice - Linz

Dunaj se po rozdělení Československa stal pro Čechy zahraniční řekou a pro většinu z nás proto tento název zní podobně exoticky jako Nil nebo Amazonka. Přitom na řadě míst Dunaj protéká velmi blízko našich hranic a od Vltavy jej v některých úsecích odděluje jen něco kolem 40 kilometrů.

1.8. 1832 – zahájení provozu koněspřežné dráhy České Budějovice - Linz

Toho chtělo v dějinách mnoho podnikavých jedinců využít a už ze 14. století jsou známy plány na propojení obou řek splavným kanálem. Za Karla IV. se dokonce přikročilo k výkopovým pracím, ale ty byly pro svou finanční i praktickou náročnost brzy zastaveny.

Myšlenka se však čas od času objevila i nadále a koncem 18. století byl skutečně postaven tzv. Schwarzenberský plavební kanál. Oproti původním představám ovšem bylo jeho využití jen velmi omezené: pro lodě ani čluny se nehodil vůbec, a proto mohl být využit v podstatě jen v jednom směru. Do Vídně se sice tímto způsobem dostalo během téměř sta let provozu kanálu na několik milionů kubíků kvalitního šumavského dřeva, ale pro ostatní zboží bylo třeba vymyslet vhodnější způsob přepravy.

S návrhem řešení přišel František Josef Gerstner, ředitel Pražské polytechniky, předchůdce dnešní ČVUT. Místo kanálu navrhl vybudovat mezi jižními Čechami a Rakouskem „železnou silnici“, jeho návrh se však ukázal být na svou dobu až příliš radikální. Když se o něj nakonec přeci jen začala zajímat oficiální místa, cítil se Gerstner již příliš starý a na místo vedoucího stavy doporučil svého syna Františka Antonína.

František Antonín rozhodně nebyl nějakým „protekčním synkem pana ředitele“, jak by se snad nezasvěcenému pozorovateli mohlo na první pohled zdát. Měl zkušenosti z cest po řadě evropských zemí a navštívil i Anglii, kde se důkladně seznámil s tehdejším vrcholem dopravní techniky – parní lokomotivou. Mělo se však ukázat, že mu tyto zkušenosti paradoxně budou spíše ke škodě. Gerstnerovi bylo jasné, že koněspřežka není trvalým řešením a že dříve či později se i v habsburské monarchii prosadí parní pohon. Proto začal trať budovat tak, aby na ní mohl být později zahájen provoz parních lokomotiv. To se ale nelíbilo akcionářům, kteří sledovali jen účetní sloupce nákladů a příjmů a tento pohled je nenaplňoval nadšením. Gerstner nakonec musel na vedení stavby rezignovat, jeho nástupcem se stal mladý, teprve jednadvacetiletý rakouský inženýr Schönerer. Ten stavbu podřídil zájmům akcionářů a náklady skutečně výrazně poklesly.

Zejména starší historiografie líčila tento spor mezi Gerstnerem a Schönererem jako další příklad toho, kdy zpátečnický Rakušan zlomyslně překazil kariéru pokrokovému Čechovi. To je ovšem pohled mírně řečeno značně zjednodušující, neboť Schönerer se později prosadil i jako stavitel tratí pro parní provoz a v několika projektech se dokonce sám zasadil o to, aby dané tratě byly rovnou stavěny s ohledem na potřeby parních lokomotiv.

První úsek ještě rozestavěné trati byl dán do provozu 2. dubna 1829. Po části trati se 21. července 1832 projel dokonce císař František I. s manželkou Karolínou Augustou. Pravidelný provoz byl zahájen o necelé dva týdny později, 1. srpna 1832.

V roce 1846 se konaly pokusy nahradit koně voly, avšak přizvaná komise odborníků dospěla k nepříliš překvapivému závěru, že „vůl jest tvor od přírody málo učenlivý a vnímavý“ a pro potřeby železnice se nehodí. Koňská živá síla tak trati dominovala až do začátku sedmdesátých let 19. století, kdy po přestavění Schönererova úseku mohl být zahájen po celé délce trati parní provoz.

Martin Liška

Novinky

Křest Knihy o Budči 28. září 2028 v rotundě sv. Petra a Pavla na Budči

18. 9. 2022
Obecně prospěšná společnost Sny české státnosti se významně podílela na vzniku nové publikace Kniha o Budči. Setkání s autory a slavnostní...
[[více]

Svatováclavské slavnosti na Budči

31. 10. 2021
Po roční pauze jsme si opět připomenuly státní svátek Dne české státnosti 28. září na Budči. Ředitelka společnosti Lucie Wittlichová se v ...
[[více]

Richard Kubla, umělec se srdcem vlastence

22. 6. 2021
Společnost Dny české státnosti podpořila vydání monografie věnované předními českému a evropskému opernímu pěvci meziválečného období Rich...
[[více]
více novinek RSS

Partneři

Středočeský kraj Státní fond kultury Universum ČRo Národní muzeum