Domů | Novinky | Články | 21. listopadu 1344 – položení základního kamene katedrály sv. Víta

21. listopadu 1344 – položení základního kamene katedrály sv. Víta

Pro objasnění počátků katedrály sv. Víta je třeba vypravit se do raného středověku, do prvních desetiletí 10. století. Tehdy byla knížetem Václavem založena v svatovítská rotunda. V těch samých místech, nedaleko dnešní katedrály sv. Víta, bylo o takřka čtyřicet let později založeno pražské biskupství, a tak se nevelká stavba stala chrámem a tím i  novým centrem církevní správy v přemyslovském knížectví.
21. listopadu 1344 – položení základního kamene katedrály sv. Víta

Původní rotundu sv. Víta posléze nahradila bazilika, jejíž budování zahájil v roce 1060 kníže Spytihněv II. Sbor kněží při svatovítském chrámu, takzvaná kapitula, byla duchovním centrem země, a z tohoto prostředí vzešla i nejstarší domácí kronika, kronika Kosmova.

Zřízení pražského arcibiskupství, ke kterému dal papež Klement VI. souhlas ve své bule z 5. května 1344, zapříčinilo, že se bazilika sv. Víta stala metropolitním chrámem. Ještě ve staré bazilice obdržel odznaky své hodnosti první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Už několik let předtím uvažoval král Jan Lucemburský, později i jeho syn Karel, o stavbě velké katedrály po vzoru západoevropských měst. Jan Lucemburský získal inspiraci především ve Francii, kde už mnoho desítek let stály podobné chrámy v Chartres, Amiens, Remeši či Paříži.

K budování katedrály přizval Karel IV. architekta Petra Parléře ze švábského města Gmünd. K dalším významným dílům tzv. parléřovské huti v Praze patří například Karlův most včetně Staroměstské mostecké věže, Kostel Matky Boží před Týnem, výzdoba Staroměstské radnice a dodnes zachovaný gotický arkýř Karolina. Pozdější úpravy katedrály probíhaly pod vedením francouzského stavitele Matyáše z Arrasu.

Nově stavěná katedrála byla zasvěcena zemským patronům: sv. Vítovi, sv. Václavovi a sv. Vojtěchovi. Sv. Vít žil podle legend ve čtvrtém století v Římě, a v roce 1355 byla jeho hlava převezena do Prahy. Zde lze poukázat na zvláštní zálibu Karla IV. ve shromažďování relikvií, z nichž tato byla jednou z nejcennějších. Sv. Václava, přemyslovského knížete zavražděného v roce 935 ve Staré Boleslavi, a sv. Vojtěcha, druhého pražského biskupa a jednoho z posledních příslušníků slavníkovského rodu netřeba dlouze představovat.

Dostavění katedrály a vysvěcení dostavby proběhlo však až po dlouhých staletích, 12. května 1929. Slavnostní otevření pro veřejnost se konalo 28. září téhož roku, v den oslav svatováclavského milénia. Pozorný čtenář se nad tímto datem jistě podiví, ovšem rok 935 pro úmrtí svatého Václava  byl vypočítán až o několik desetiletí později. 28. září 1929 světící biskup Antonín Podlaha otevíral katedrálu se slovy: „… kéž budova ta připomíná nám žádoucí skálopevnou celistvost naší osvobozené vlasti a uvádí nám na paměť vznešené ideály, k nímž povznášeti se má drahý národ náš.“

Anna Košátková

Novinky

Viktor Velek: Smetana byl inovátor. Nemyslel na sebe, skládal pro národ

23. 9. 2025
Obecně prospěšná společnost Dny české státnosti vydala již 5. svazek edice Můj stát. Publikace Viktora Velka a Lenky Jasanské s názvem Put...
[[více]

Pozvánka na křest nové knihy Putování po Mé vlasti aneb Smetanovi na stopě

10. 9. 2025
Srdečně Vás zveme na křest nové knihy Putování po Mé vlasti aneb Smetanovi na stopě (Viktor Velek, Lenka Jasanská). Slavnostní křest se ...
[[více]

Vychází další kniha z edice Můj stát

8. 3. 2025
Obecně prospěšná společnost připravuje další díl z dětské vzdělávací edice Můj stát. Tentokrát se v knížce s názvem „Putování po Mé vlasti...
[[více]
více novinek RSS