Kalendárium Kalendárium
25. únor 1634 – zavraždění Albrechta z Valdštejna
Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna (1583 – 1634) lze obdařit mnoha přívlastky: český vojevůdce a politik, jeden z nejvyšších velitelů císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války, příbuzný východočeského rodu Smiřických, vzdělaný a zcestovalý muž, který hovořil několika jazyky a byl znalý nejenom politických souvislostí, ale i humanitních a přírodních věd. Velmi populární záležitostí je horoskop, který pro Valdštejna sestavil Jan Kepler, a ve kterém nejen definoval Valdštejnovy vlastnosti – ctižádost a pýchu, i ale předpověděl určité kapitoly jeho života.
![[[více]](/res/images/more.png){kind=small}
22. únor 1998 – Čeští hokejoví reprezentanti získali v Naganu zlaté medaile
12.2. 1784 – Spojení čtyř pražských měst
Historické centrum Prahy lze s trochou štěstí projít pěšky z jednoho konce na druhý za méně než hodinu, pokud tedy neuvíznete v davu turistů obdivujících některou z nesčetných památek, které se v centru metropole nacházejí. Během této krátké procházky člověk ani neopustí jednolitou zástavbu, pokud tedy nepočítáme úsek přes Vltavu, a tak by jen málokoho napadlo, že za tak krátkou dobu vlastně prošel územím hned čtyř středověkých měst.
26. ledna 1907 – Císař František Josef I. schválil zákon o všeobecném volebním právu
Když jsme se při posledních volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 dozvěděli, že volební účast byla necelých 60%, asi by nás ani nenapadlo, že za něj naši předkové museli vybojovat mnohé boje. Jak krkolomná cesta, doprovázená velkým úsilím, demonstracemi a politickými jednáními, stála na počátku toho, co dnes někteří považují za zbytečnou ztrátu času a peněz.
13. ledna 845 – křest čtrnácti českých knížat v Řezně
Leckoho již napadla otázka, kdy že vlastně Češi vstoupili do evropských dějin. Odpověď není v žádném případě jednoznačná, ovšem bez povšimnutí nelze nechat 13. leden 845.
11.1. 1158 – Vladislav II. získává královský titul
Ačkoliv byli císaři Svaté říše římské z pozice svého titulu formálně svrchovanými vládci nad oblastí zahrnující území více než desítky dnešních států, museli nezřídka prosazovat svou vůli vojenskou silou. Pokud toho nebyli schopni, stávaly se veškeré jejich výnosy jen pouhými návrhy, kterými se jednotliví vládci – vévodové, hrabata, knížata a další – mohli, ale také nemuseli řídit.
16. prosince 1851 – Odjezd Karla Havlíčka Borovského do Brixenu
Když zaklepali v ranních hodinách dne 16. prosince v předvánočním čase roku 1851 na dveře bytu Karla Havlíčka státní úředníci, už patrně tušil, co se chystá. Ač se po přestěhování z Kutné Hory a po zákazu svého časopisu Slovan rozhodl stáhnout z veřejného života a věnovat se rodině, věděl, že i nadále zůstal státnímu aparátu solí v očích.
11.12. 1949 – Číhošťský zázrak
Ačkoli patří mezi nejstarší v listinách zmíněné obce ve svém okrese, znali Číhošť jen lidé v nejbližším okolí. Ničím nenápadná vesnička, jakých bychom po naší zemi našli stovky. To se však o adventní neděli 11. prosince 1949 zásadně změní.
2. prosince 1848 – nástup Františka Josefa na český trůn
2. prosince 1848 nastoupil na habsburský trůn osmnáctiletý arcivévoda František Josef. Jeho strýc, císař Ferdinand I., český král Ferdinand V., abdikoval, a jeho otec, arcivévoda František Karel se nikoliv bez vlivu své rodiny vzdal práva nástupnictví na trůn.
