Kalendárium
25. únor 1634 – zavraždění Albrechta z Valdštejna
Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna (1583 – 1634) lze obdařit mnoha přívlastky: český vojevůdce a politik, jeden z nejvyšších velitelů císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války, příbuzný východočeského rodu Smiřických, vzdělaný a zcestovalý muž, který hovořil několika jazyky a byl znalý nejenom politických souvislostí, ale i humanitních a přírodních věd. Velmi populární záležitostí je horoskop, který pro Valdštejna sestavil Jan Kepler, a ve kterém nejen definoval Valdštejnovy vlastnosti – ctižádost a pýchu, i ale předpověděl určité kapitoly jeho života.
12.2. 1784 – Spojení čtyř pražských měst
Historické centrum Prahy lze s trochou štěstí projít pěšky z jednoho konce na druhý za méně než hodinu, pokud tedy neuvíznete v davu turistů obdivujících některou z nesčetných památek, které se v centru metropole nacházejí. Během této krátké procházky člověk ani neopustí jednolitou zástavbu, pokud tedy nepočítáme úsek přes Vltavu, a tak by jen málokoho napadlo, že za tak krátkou dobu vlastně prošel územím hned čtyř středověkých měst.
26. ledna 1907 – Císař František Josef I. schválil zákon o všeobecném volebním právu
Když jsme se při posledních volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 dozvěděli, že volební účast byla necelých 60%, asi by nás ani nenapadlo, že za něj naši předkové museli vybojovat mnohé boje. Jak krkolomná cesta, doprovázená velkým úsilím, demonstracemi a politickými jednáními, stála na počátku toho, co dnes někteří považují za zbytečnou ztrátu času a peněz.
11.1. 1158 – Vladislav II. získává královský titul
Ačkoliv byli císaři Svaté říše římské z pozice svého titulu formálně svrchovanými vládci nad oblastí zahrnující území více než desítky dnešních států, museli nezřídka prosazovat svou vůli vojenskou silou. Pokud toho nebyli schopni, stávaly se veškeré jejich výnosy jen pouhými návrhy, kterými se jednotliví vládci – vévodové, hrabata, knížata a další – mohli, ale také nemuseli řídit.
16. prosince 1851 – Odjezd Karla Havlíčka Borovského do Brixenu
Když zaklepali v ranních hodinách dne 16. prosince v předvánočním čase roku 1851 na dveře bytu Karla Havlíčka státní úředníci, už patrně tušil, co se chystá. Ač se po přestěhování z Kutné Hory a po zákazu svého časopisu Slovan rozhodl stáhnout z veřejného života a věnovat se rodině, věděl, že i nadále zůstal státnímu aparátu solí v očích.